Přijmout se taková, jaká skutečně jsem! Máte na to odvahu?
Je neděle dopoledne. Něco kolem 9:30. Manželovi zvoní telefon. Chvíli mlčí a pak nadšeně odpoví: „Jasně, přijeďte! Těšíme se na vás!“. Touto větou ukončí hovor, otočí se ke mně a klidným hlasem mi sdělí, že za půl hodiny máme návštěvu. Přijede Jiřinka s přítelem. Manželova sestra, tedy moje švagrová s Pavlem tady budou cobydup. „No to nemyslíš vážně!“ Odpovídám, „Kdy u nás...