Dneska to konečně vyšlo. Muž s dítětem jsou venku a teď máte pár minut jen pro sebe. Program je jasný. Sama sobě už nějaký ten pátek slibujete, že hned, jak budete mít čas a budete doma sama, dáte si pleťovou masku. Teď stojíte v koupelně před zrcadlem, v ruce držíte sáček s pleťovou maskou a najednou cítíte, jak to na vás jde. Negativní...
Je večer, začíná se stmívat. Den je u svého konce. Čeká mě ještě pár milých povinností, které dělám pravidelně už několik let. 3 činnosti, které miluji za to, že mi dopřávají klidný spánek. Jsem vděčná osudu, že mi je přihrál do cesty. Jako malá holka jsem byla vzorné dítě a dělala co mi řekli rodiče. Takže když jsem na konci dne...
Dneska vás naučím rozumět řeči vaší pleti. Bude to jednoduché a rychlé. Chcete? Představte si, že jsme dvě známé, které se nějaký ten pátek neviděly. Náhodně se potkáme na ulici a já se vás zeptám: „Ahoj, jak se máš?“ Vy mi odpovíte asi klasicky: no, vcelku dobře, ujde to, nebo je to na draka, stojí to za houby. Prostě odpovíte...
Jsem normální, zvědavá ženská, proto jsem se rozhodla, udělat si na sociálních sítích soukromou anketu o tom, co si myslí české a slovenské ženy o používání hydratačních krémů v zimě. Víte jak to dopadlo? Byla jsem příjemně překvapená, když mi na instagramovém profilu (jestli ho ještě nesledujete, přidejte se TADY >>>) vyšlo skóre 50:50. Protože ještě před pár lety by byl výsledek zaručeně...
Když jsem před pár lety viděla poprvé film Tajemství, byla jsem absolutně unešená. Pořád jsem si o něm chtěla s někým povídat. Vzpomínám si, že jsem dokonce uspořádala ve své kanceláři setkání pro moje nejbližší kolegyně a všechny jsme se na film dívaly společně. ČLÁNEK, KTERÝ MĚL ZA NÁSLEDEK VLNU DALŠÍCH REAKCÍ Teď nedávno se mně stalo něco podobného. Přečetla...
Je ráno, 06:00. U hlavy mně mobil tichounce zpívá písničku, abych vstávala. Se zavřenýma očima intuitivně šmátrám do míst, kde bych ho mohla najít. Je tam. Naučeným pohybem vypínám zvuk. JAK TO TEĎ DĚLÁM JÁ Vstanu a jdu do koupelny. Do rukou beru odličovací tampony, lahvičky s čistícím mlékem a tonizační vodou, denní a oční krém. Dělám nacvičené, automatické pohyby, všechno beru ze stejného...
Byla jsem v tom jak ve sračkách. Promiňte mi ten výraz, ale výstižnější jsem nenašla. Pár dní dozadu jsem byla totiž totálně fyzicky i psychicky na dně. Připadala jsem si, že žiju doslova jak v hov..ch. Přesně tak jsem se tožit cítila díky tomu všemu, co se tu kolem děje. Neustále jsem přemýšlela a vymýšlela hororové scénáře, jak to bude...
Přiznám se, že jsem často a ráda používala citát: „Naše pleť není nikdy chráněná oděvem, proto o ní musíme pečovat“. Mluvil sám za sebe a ženy rychle pochopily jeho význam, aniž bych musela něco sáhodlouze vysvětlovat. Dneska je to jinak. Nošení roušky je už nějaký ten pátek povinností a vy si asi říkáte, co nám to tady ta ženská...
„No jo, tobě se to mluví, pečovat o pleť. Když na to máš čas, tak si to dělej!“ říká mi tónem hlasu, ve kterém cítím lehkou výčitku kamarádka, se kterou jsem se náhodně potkala minulý týden ve městě. „Jak to myslíš, když na to máš čas?“, ptám se jí, protože jsem to nepochopila a dodávám, že mně péče o pleť...
Pohodlně jsem se usadila v lavici našeho kostelíku a začala nasávat jeho atmosféru. Prostorem se neslo šumění různých hudebních nástrojů. Jejich majitelé je soustředěně ladili, protože za chvíli začíná charitativní tříkrálový koncert. Úderem čtvrté se do prostoru chrámu ozve mužský hlas ředitele charity. Jeho krátká věta: Každý přináší to, co právě má, zapadá jako slunko nad obzorem nejenom do atmosféry...